feyfar - hlavička
dělící linka

rodiče

navigace >> rodina >> rodiče
Památce svých rodičů věnoval Zdenko Feyfar publikaci Krkonoše (1976), kde na své dětství v podkrkonošském městečku Jilemnice vzpomínal: „Můj otec, jilemnický lékař Jaroslav Feyfar, často do hor odcházel. Co chvíli povolán k nemocnému, mizel mým očím za převaly kopců, v zášeří mlh a v šírání noci. Jak to vzněcovalo dětskou fantazii, když k tomu ještě přistupovala starost, aby se zdráv vrátil a aby mu neublížil Krakonoš, když se hnal do dolin v bouřlivém plášti, proděravělém bludnými hvězdami.“ Ze svého vztahu k rodičům se vyznal slovy: „A má vděčnost patří tomu, kdo mě v dětství do té půdy zakořenil, i každému, kdo má aspoň občas potřebu tváří v tvář krkonošské skutečnosti zamknout se v takové ticho, že ani spoušť aparátu si je někdy netroufne porušit.“

Ada Feyfarová, rozená Tauchmannová (1884 – 1966)

Matka Zdenko Feyfara pocházela z bohaté jilemnické rodiny, která podnikala v textilním průmyslu a vystavěla tzv. Tauchmannovu vilu v dnešní Valdštejnské ulici. V době svého vzniku (1869-70) byla po zámku druhou nejvýstavnější budovou ve městě. Rodina ji prodala v roce 1910. Ada Feyfarová je zvěčněna na mnoha působivých portrétních fotografiích svého manžela, její snímek (se psem Orlovem z roku 1908) zdobí i obálku monografie Jaroslav Feyfar (Foto Mida, 1994).

Ada Feyfarová, rozená Tauchmannová (1884 – 1966)


MUDr. Jaroslav Feyfar (1871 – 1935)

Pocházel z Prahy, ale roku 1903 byl přeložen jako lékař k okresnímu hejtmanství do Jilemnice a zůstal jí věrný až do smrti. Seznámil se zde se svou ženou, a ačkoli měl nabídky na návrat do hlavního města na kliniku, dál působil v podkrkonošském městečku. Byl mezi pacienty velmi oblíbený, od chudých zásadně nebral peníze. Jeho duchovní život byl opravdu bohatý: jeho knihovna čítala na 15 000 svazků, uměl hrát na klavír, ohromoval znalostí filmů, lyžoval, sáňkoval, byl manuálně a technicky zručný (když si v roce 1907 koupil motocykl Laurin a Klement, tak ho nejprve celý rozebral a znovu sestavil). Fotografovat začal na jaře roku 1904, většina snímků byla vytvořena do počátku 1. světové války. Zachycoval atmosféru Jilemnice, krkonošskou krajinu a lidi žijící v ní, rovněž portrétoval, nejčastěji svou ženu. Pavel Scheufler v monografii Jaroslav Feyfar (Foto Mida, 1994) uvádí: „V krajině Jaroslav Feyfar dlouho volil, než stiskl spoušť. Byl typem fotografa, který skutečnost nově netvořil, nic nepřetvářel, zachycoval jen její výsek v určitém pro něj zajímavém pohledu. … Zachycoval hory, jak je viděl, veskrze realisticky, plasticky, bez příkras malebných šablon a manýr.“

MUDr. Jaroslav Feyfar (1871 – 1935)


Publikace

Jaroslav Feyfar, úvodní text Pavel Scheufler, Vydavatelství Foto Mida, 1994

Jaroslav Feyfar, úvodní text Pavel Scheufler, Vydavatelství Foto Mida, 1994


Krkonoše na nejstarších fotografiích, Miloš Uhlíř – Baset, 2002
Jaroslav Havlíček – Neklidné srdce, Marie Havlíčková, Nella Mlsová a Hana Taudyová, Nakladatelství Bor, 2006

Jaroslav Havlíček – Neklidné srdce, Marie Havlíčková, Nella Mlsová a Hana Taudyová, Nakladatelství Bor, 2006


Jilemnice, Zmizelé Čechy, Jan Luštinec, nakladatelství Ladislav Horáček – Paseka, 2007

Jilemnice, Zmizelé Čechy, Jan Luštinec, nakladatelství Ladislav Horáček – Paseka, 2007


Výstavy (výběr)

1911 Výstava Českého klubu fotografů amatérů, Lucerna, Praha
1989 Cesty československé fotografie, Dům u Zvonu, Praha
1990 Fotografie v Čechách 1839-1914, zámek Troja, Praha
1993 Zdenko Feyfar, Krkonošské muzeum Jilemnice
2001 Zdenko Feyfar, Krkonošské muzeum Jilemnice
2002 samostatná výstava, Státní okresní archiv, Semily
2005 Česká fotografie 20. století, Uměleckoprůmyslové muzeum a Městská knihovna, Praha

Zastoupení ve sbírkách

Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze
Moravská galerie v Brně
Krkonošské muzeum Jilemnice
dìlící­ linka
© 2010 Zdenko Feyfar. Všechna práva vyhrazena | mapa webu